Rada Evropské unie odsouhlasila budoucí podobu podporovaných infrastrukturních projektů v energetice. Pravidla se přizpůsobují tzv. Zelené dohodě pro Evropu, a proto již projekty sloužící výhradně pro přepravu zemního plynu nebudou podporovány. Naopak podporu bude možné získat na projekty pro přepravu vodíku.
Rada Evropské unie minulý týden představila návrh nového nařízení o projektech společného zájmu (tzv. Nařízení TEN-E). Návrh identifikuje 11 hlavních koridorů, které mají pomoci vybudovat energetickou infrastrukturu vhodnou pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Hlavním tématem se stala, jak se v posledním období stalo zvykem, podpora zemního plynu. Na straně jedné vidí Evropská unie v zemním plynu fosilní palivo, kterého se chce co možná nejdříve zbavit (a tím méně jeho rozvoj podporovat), na druhou stranu je zemnímu plynu stále přiznávána role přechodného paliva od emisně náročnějšího uhlí k obnovitelným zdrojům.
Oproti návrhu Evropské komise z loňského prosince, který požadoval úplné vyloučení projektů pro přepravu zemního plynu z tzv. seznamu projektů společného zájmu, byly pro zemní plyn stanoveny dvě výjimky. První výjimkou jsou současné projekty společného zájmu na Maltě a Kypru, které mají být podporovány do doby, než budou obě země připojeny k evropské plynárenské soustavě. Druhou výjimkou je podpora přeměny současných plynovodů přepravujících zemní plyn k přepravě vodíku (tzv. repurposing). Taková změna účelu využití plynovodu může být podporována, přičemž po přechodnou dobu, do 31. prosince 2029, lze těmito plynovody přepravovat i zemní plyn společně s vodíkem (tzv. blend). Následně musí sloužit čistě pro přepravu vodíku.
Zatímco některé země v čele s Německem tuto výjimku zcela odmítaly, Česká republika a Slovensko požadovalo prodloužení přechodného období pro přepravu mixu zemního plynu a vodíku až do roku 2035.
„Účelem je postupně přispět k dekarbonizaci zemního plynu a postupně zvyšovat podíl obnovitelných plynů v plynovodech.“
Kromě potrubí pro přepravu vodíku návrh obsahuje i možnost podpory pro elektrolyzéry nad 100 MW, které ovšem budou muset využívat elektřinu z obnovitelných zdrojů, aby splnily požadované emisní limity.
Projekty, které budou na seznam projektů společného zájmu zařazeny, mají řadu výhody − především mají zvláštní povolovací režim, který má proces urychlit. Obecně podle nařízení platí, že by těmto projektům měla být přiřazena priorita a povolovací řízení by měla být dokončena ve stanoveném časovém limitu (zpravidla během 42 měsíců, maximálně však do 51 měsíců). Na podporu projektů společného zájmu Evropská unie přispívá i finančně − do rozvoje těchto projektů investovala již 4,7 mld. EUR.
